Šrí Lanka 2014

Ráno je zataženo… Zkouším diagnostikovat chorobu, kterou bych mohl mít. Všechno mi manželka ale hned vyvrací – na malárii je krátká inkubační doba, horečka dengue neodpovídá průběhu, proti meningitidě jsem očkován…Teplota mě přechází,ale Janička ztratila hlas. Unawatuna je menší letovisko. Asi už dost populární. V každém případě se ocitáme v trochu jiné Srí Lance…Kromě mnohem … Pokračování… »

Přestává pršet… V noci jsem se potil více než v sauně. Fleesová bunda byla úplně nacucaná. K ránu mi konečně klesla teplota, takže v půl páté jsme vstávali na safari všichni. Průvodce potvrdil, že je možno vyrazit. Trochu překvapivé, protože voda v noci spíše stále stoupala. Cesta k bráně parku trvala asi hodinu. Počet terénních … Pokračování… »

Sedmý den nastává apokalypsa… V noci nás budí zimnice i pod dvěma dekami…oba máme skoro 39°…a nejen to. Budí nás silná vichřice, která se ze všech stran opírá do našeho hotelu a snaží se ho srazit z “nebeské hrany“. Hory bičují přívaly deště. Ráno se naplnily naše černé obavy – všude nastaly sesuvy půdy. Wasa … Pokračování… »

Nepřetržitě prší šestý den, občas leje… V noci mi byla zima a zdálo se mi, že jsem nemocnej, že mám opět cestovatelskou “rýmičku“. Po probuzení to byla bohužel pravda. Janička na tom byla podobně…Kačenku už večer bolelo ucho a už několik dní má kašel…ten, co jsem měl já více než měsíc. Hůř může být vždycky, … Pokračování… »

Prší už pátý den v kuse… Štípance mění tvar a velikost… Probudili jsme se do deštivého Štědrého dne, našeho prvního mimo domovinu. Čekala nás cesta do horského městečka Ella, vinoucí se křivolakými silnicemi, lemovaná rozlehlými plantážemi čajovníků, vodopády a úžasnými výhledy.

Prší už čtvrtý den v kuse… Vstali jsme v pět hodin ráno a po břehu jezera došli do Chrámu zubu na ranní obřad. Většina turistů chodí až na pozdější ceremoniál, takže jsme ho mohli vidět pouze za přítomnosti místních věřících. Toto místo má pro buddhisty speciální význam, protože je zde ve zlaté schráně uchováván Buddhův … Pokračování… »

Bylo hůř… Pršelo neustále i přes noc. Jízdu na slonech jsme vypustili i ráno. Skalní pevnost v Sigiriyi, jeden z největších divů ostrova, jsme ale vynechat nechtěli. Pevnost tvoří ohromný granitový monolit vystupující 200 metrů nad okolní džungli, na který je třeba vyšplhat po mnoha schodech a zavěšených schodištích.