Cesta napříč Afrikou 2013

Ráno jsme si ještě udělali projížďku po trase „Rhino trail“, ale narazili jsme kupodivu jen na několik antilop. Žádná větší zvířata, žádní nosorožci. Něco se stalo a to něco, či nějaká kletba, s námi putovala dál… Delta Okawanga měla být vyvrcholením naší cesty stejně jako loni národní park Etosha… Do kempu poblíž Maun, východiště do delty … Pokračování… »

Cesta z Viktoriiných vodopádů zpět přes hranice do Botswany proběhla kupodivu hladce a rychle. Čekalo nás více jak 500 km do pánve Makgadikgadi, dalšího národního parku. Po cestě jsme přenocovali v kempu Elefant Sands. Dorazili jsme tam relativně brzy odpoledne a přemýšleli, jak vyplníme čas. Po dojezdu jsme pochopili, proč se kemp jmenuje právě takto. Je vybudován … Pokračování… »

Viktoriiny vodopády patří k největším na světě a jsou velkou atrakcí na hranici Zimbabwe a Zambie. My jsme zvolili přístup ze zimbabwské strany. Hned na hranici jsme si měli možnost udělat obrázek, do jaké zemi přijíždíme. Zdlouhavé byrokratické postupy, víza za 30 USD, další poplatek 55 USD za vůz a nutné pojištění za 50 USD avizovaly, že … Pokračování… »

Zpět do Botswany jsme přijeli bez zvláštních komplikací a byrokracie. Standardně jsme projeli autem jakousi dezinfekční zónou „dissease control“ a šlápli na dezinfekční rohožku, která vypadala nechutně jako hodně použité hadry na podlahu. Botswana je více jak 40 let stabilní zemí. V polovině 18. století díky velkým migracím obyvatel docházelo ke kmenovým válkám, které byly zajímavé … Pokračování… »

V Divundu jsme objevili nedaleko benzinové pumpy firmu, která plní PB láhve. Mysleli jsme, že problém s prázdnou lahví bude vyřešen. Byl by, kdyby černoušek nestrhl závit plnicího ventilu… ještě poslední šance v Katima Mulilo, posledním větším městě před přechodem do Bostswany. Cesta nás vedla dál na východ tvz. Capriviho pruhem. Je to výběžek, který spojuje Namibii se … Pokračování… »

Ráno jsme posnídali bez horkého čaje a kávy a vyrazili na sever podél řeky Kawango zpět k hranicím s Namibií. Cestou jsme se několikrát pokoušeli najít místo, kde by nám doplnili nebo vyměnili PB láhev. Marně. Přechod hranice sice zabral delší dobu, ale proběhl opět hladce.

Návštěva tohoto historicky významného místa měla být pohodovou procházkou. Stal se z ní téměř boj o přežití…ale o tom později. Cesta na východ z Bushmanlandu do Tsodilo Hills je nejdobrodružnější část naší cesty, která vede téměř 170 km obtížným terénem. Ani v namibijské cestovce nedokázali zjistit přesné informace a pustili nás tam pouze na vlastní riziko. Mně se … Pokračování… »