Archív autora: Libor Schwarz
Mathiapradesh – Mándú
Noční přejezd vlakem proběhl lépe, protože jsme již zkušení a nic nás tentokrát nepřekvapilo, takže jsme většinu cesty prospali. I hodinové zpoždění na odjezdu jsme stačili kupodivu dohnat. Opustili jsme “říši Rádžů“ a ráno jsme přijeli do Indoru ve státě Mathiapradesh, kde nás měl čekat řidič s autem. Nečekal…nakonec ale dorazil jiný řidič s jiným … Pokračování…
Radžastán – Bundi
Ráno jsme odjeli, s více jak hodinovým zpožděním, do starobylého městečka Bundi, vzdáleného necelých 200 km. Řidič předem domluveného vozu totiž zapomněl… Bundi je obehnané starými hradbami a kopci. Městu dominuje pevnost Tárágarh, jejíž stavba započala v 16.století a dalších 200 let byla přistavována a dobudovávána. Úzké uličky, namodro natřené domy, chrámy a jezero dávají … Pokračování…
Radžastán – Puškar
Cesta lehátkovým “sleeperem“ je docela zážitek, alespoň napoprvé. Kromě nás bylo ještě třeba vtěsnat na lůžka i batohy a moji fotovýbavu. Cestou se neustále otvíraly hlavní dveře, kterými dovnitř proudil citelný chlad. Horší byly ale otevřené dveře na wc, které jsme měli nedaleko…Navíc, místní po zdravých zeleninových a pálivých jídlech rázně “flatulují“ a k tomu … Pokračování…
…on the Road
Tak jsme na začátku… …a za sebou jsme mohli nechat stres z toho, co jsme už nestihli udělat i vztek z toho, že nedošlo nějaké vybavení i přes včasné objednání a ujišťování dodavatelů, kdy ve čtvrtek odpoledne s omluvou zavolali, že to co potvrdili prostě nebude…alespoň to je dobrá příprava do Asie, kde to funguje … Pokračování…
Naše první cesta do Indie
Náš návrat z Afriky nebyl tentokrát smutný, protože jsme se mohli těšit na to, že za půl roku odjedeme se „starou partou“ do Indie a alespoň na chvili ujedeme naší zimě. Chvile našeho odjezdu se blíží a za několik dní nasedneme do letadla a vystoupíme v zemi, kde je všechno výraznější – barvy, chutě, vůně … Pokračování…
Okawango delta
Ráno jsme si ještě udělali projížďku po trase „Rhino trail“, ale narazili jsme kupodivu jen na několik antilop. Žádná větší zvířata, žádní nosorožci. Něco se stalo a to něco, či nějaká kletba, s námi putovala dál… Delta Okawanga měla být vyvrcholením naší cesty stejně jako loni národní park Etosha… Do kempu poblíž Maun, východiště do delty … Pokračování…
Makgadikgadi pans n.p.
Cesta z Viktoriiných vodopádů zpět přes hranice do Botswany proběhla kupodivu hladce a rychle. Čekalo nás více jak 500 km do pánve Makgadikgadi, dalšího národního parku. Po cestě jsme přenocovali v kempu Elefant Sands. Dorazili jsme tam relativně brzy odpoledne a přemýšleli, jak vyplníme čas. Po dojezdu jsme pochopili, proč se kemp jmenuje právě takto. Je vybudován … Pokračování…