315 km!
Brzy rano jsme se prosli kousek proti proudu Aligator Creek k vodopadum a tunkam.K nejvetsimu vodopadu ale zbyva 17 km a bylo by to na celodenni turu. Vratili jsme se do „civilizace“ zastavkou ve 150-ti tisicovem Townsville.Kapucino na zahradce kavarny chutnalo skvele. Jeli jsme dal na sever a zabocili jsme do n.p.Lumholtz. Klikatou silnickou jsme vystoupali k nejvyssimu samostatnemu vodopadu v Australii. Wallaman Falls se riti do hloubky 278 m a pohled to je vskutku impozantni. Nejak se nam nechtelo prespavat nahore v horach,protoze zimy jsme si v substropicke casti uzili dost a jeste v podvecer dorazili zpet k pobrezi.Silnice tu na chvili stoupa vysoko nad pobrezi a je zde dobry vyhled na na ostrov Hinchibrook,ktery je cely narodnim parkem s tropickymi lesy,granitovymi horami a plazemi. Za soumraku jsme dorazili do mestecka Cardwell a prenocovali. Nastal cas na nekolik poznamek o australskych duchodcich.Puvodne jsme mysleli,ze vyrazi tak 1-2 mesice na cesty.Realita je vsak takova,ze vyrazi na 1-2,ale roky.Pronajmou dum,za nejake silne 4WD zaprahnou pojizdny prives-dum a vyrazi po Australii za teplem. Schazeji se vecer v kempech vecer pri priprave vecere srovnavaji velikost a vybavu svych domu na koleckach. A zabiraji celou kuchyn,vetsinu mist na malych taboristich,jezdi stejne pomalu v autech jako u nas a jako u nas se spatne predjizdeji.A taky padaji ze skal,sklouzavaji do horskych potoku a vodopadu a topi se v mori.Docela tem australskym duchodcum zavidim… Celkove skore 5:8 (Chtel jsem po Janicce,aby.vyfotila taky nejakeho prejeteho.Ten den jsme jich par uz pekne nafoulnutych a plnych hmyzu u silnice potkali,ale zdalo se ji to nechutne.Tak zatim mame takovou jen jednu fotku.)