278 km
Celkové skóre 1:100 (ráno jsme se probudili v obklíčení stáda klokanů)
Ale probuzení to bylo krásné – teplo, nádherná pláž Tasmanova moře, klokani užívající si pohledu na vlny, zvuky ptáků, které v Evropě určitě neslyšíme. Po snídani a krátké procházce po pláži vyrážíme směr Dorrigo n.p. s deštným pralesem zapsaným do seznamu světového dědictví. Míjíme Port Macquarie spojený s životem koal. Cestou ještě nakoupit zásoby a zaplnit tak náš dočasný pojízdný příbytek. Zastavili jsme se v Billabong koala park, kde odchovávají koaly pro zoologické zahrady po celém světě. No, za ty peníze, které chtějí za vstupné, by jich mohli odchovat ještě mnohem více… Ale zase se na ně můžete podívat zblízka, pohladit si je a vyfotit se s nimi. Zblízka je koala roztomilý medvídek s poněkud dementním výrazem. Biologové tvrdí, že stejně jako většina fauny v Austrálii, se přizpůsobily drsným podmínkám co nejmenšímu energetickému výdaji omezením velikosti a funkce mozku. Ten totiž spotřebuje až 20% získané energie. No, na pohyb ve stromech a požírání eukalyptových listů nemusí být koala zrovna velký lumen.
Cesta se nějak protáhla, do Dorrigo n.p. přijíždíme těsně před setměním. Potom ještě dlouho bloudíme nejdříve úzkými silničkami, potom úzkými prašnými cestami hledajíce tábořiště. Nenašli jsme ho a vracíme se zpět, abychom zaparkovali poblíž jednoho z mnoha vodopádů této oblasti. Zítra snad bude hezky a zvládneme tůru v deštném pralese a další přesuny.