Seznam nejnutnějších věcí a úkonů…
Cestovní doklady
Pro cestu do Peru je třeba vízum, které vám vystaví na Velvyslanectví Peru, Muchova 9, Praha 6.
Telefon: 02 / 24 31 62 10. Úřední hodiny Po – Pá, 9 – 14. Hod.
K žádosti o vízum potřebujte: 1 x foto, platný pas, zpáteční letenku nebo potvrzení o zaplacení letenky (nebo o zaplacení zálohy), poplatek 12 USD na osobu, který musí být předem složen u ČSOB č.ú. 62430000/0300 (nelze platit bankovním převodem, složenkou apod.). Vyřízení žádosti trvá asi jeden týden. Turistické vízum se vystavuje na 60 dnů. Lze ho prodlou?it v Limě, Ministerio Interior (Breňa) – vydavaní pasů na II. posch.
Doprava
V Peru jsme používali snad všechny možné druhy dopravy:
Letadlo – v Peru je několik leteckých společností a letenky jsou i pro nás za relativně příznivou cenu. (Např. cena letu Cusco – Lima je 59 – 79 USD) Rovněž bezpečný je vyhlídkový let nad NazcaLines provozovaný opět několika společnostmi. Cena se pohybuje od 35 USD. Doporučujeme včasnou rezervaci nebo koupi letenek, především v době turistické sezóny.
Na letišti se vždy platí letištní taxa – u vnitrostátních letů činí 12 Sol, u mezinárodních 25 USD.
Vlak – je velmi dobrou alternativou autobusu, a to především na trase Arequipa – Julliaca (resp. Puno) a Puno – Cusco. Doporučuje se zakoupení první třídy nebo tzv. Pullman class, opět z hlediska bezpečnosti a pohodlí.
Autobus – je nejčastěji používaným prostředkem. Doporučujeme využívat služeb spolehlivých společností ( Ormeňo, Crus del Sur a jejich podspolečností ) z několika důvodů: mají pojištění zavazadel a ručí za jejich přepravu a výdej oproti výdejnímu lístku, mají pojištění a v případě dopravní nehody zajistí odvoz do nemocnice a ošetření; autobusy jsou ve slušném technickém stavu. Jsou ale samozřejmě dražší. Pro noční přejezdy doporučujeme první třídu ( Royal class, Primera class,…) z důvodu pohodlí (WC, nápoje, občerstvení) a minimálního rizika okradení během noci.
Naše zkušenosti i z lokálních společností jsou vcelku dobré.
Taxi colectivo – je rovněž velmi rozšířený způsob dopravy, zvláště na kratší vzdálenosti. Jedná se nejčastěji o minibusky Toyota pro 8 – 10 pasažérů. Jednoduše si stoupnete k silnici a počkáte, až se Toyota přiřítí. Ve dveřích stojí „naháněč“, který láká zákazníky a vykřikuje neustále název cílové stanice. Ceny mají vyvěšeny uvnitř vozu nebo si ji domluvíte před nástupem. Platí se při vystupování nebo před konečnou stanicí.
Taxi – je relativně levné ( ve srovnání s Prahou ). Ceny jízdného ve městech se pohybují v rozmezí 2 – 6 Sol. Cenu lze snížit o 1 – 3 SOL téměř vždy. Nejproblematičtější je samozřejmě Lima, kde na gringos zkouší různé ceny. Pozor na taxi na letišti. Normální cena do centra je 15 Sol. Taxikáři chtějí 30 – 40 Sol. Stačí vyjít z areálu letiště a za přiměřenou cenu si chytit taxi na ulici. V případě, že taxikář bude bloudit a bude chtít zvýšit cenu, buďte tvrdí a trvejte na původní ceně. Bloudění je jeho problém. Platí, že konkurence je velká a taxi si vždy obstaráte za přijatelnou cenu.
Stop – má svoje rizika a je žádán finanční příspěvek. My jsme využili tuto možnost v horách pro krátkou vzdálenost, kdy jsme jeli na korbě náklaďáku společně s domorodci. V takovém případě to bylo zdarma. Stop bychom však jako běžný způsob přepravy rozhodně nedoporučili.
Bezpečnost
Za poslední roky bezpečnost turistů výrazně stoupla. Vláda si dobře uvědomila důležitost příjmů z turistiky do státní pokladny. Státní úředníci včetně policistů jsou velmi vstřícní. Jako všude však platí především prevence a předcházení krizovým situacím. Kritická místa jsou autobusové a vlakové terminály a tržiště. Na těchto místech nikdy nenechávat zavazadla bez dozoru. Kritická situace je rovněž při vykládání zavazadel z autobusu a je třeba rychlosti a pozornosti.
V nočních hodinách se je třeba vyhnout postranním ulicím. Naopak, nikdy jsme žádný problém neměli, pokud jsme se pohybovali po hlavních ulicích v kteroukoli dobu, a to i ve městech, kde jsou tyto problémy popisovány nejčastěji – v Arequipě a Cuscu.
V době treků jsme si ponechávali část věcí v úschově v hotelu a opět bez sebemenších problémů. Jednalo se ale spí?e o hotely střední kategorie. V době nočních přejezdů lokálními společnostmi jsme si raději brali všechna zavazadla s sebou do autobusu.
Doporučujeme po příjezdu do Limy navštívit naše velvyslanectví ( Embajada de la Rep. Checa, Baltazar la Tore 398, San Isidro, Lima, tel: 264 3381, 264 3374, úřední hodiny denně 9 – 15 h.) a nechat si zde zpáteční letenky, event. kopii pasu. Vystavení náhradního dokladu je otázkou asi jedné hodiny, ovšem získání náhradních letenek je náročné i drahé, stejně tak i jejich „přebukování“. Rozhodně si někde uschovejte 25 USD na osobu na letištní taxu. Při ztrátě finančních prostředků by vám toto mohlo zkomplikovat odlet, protože bez zaplacení taxy je odlet nemožný. Nezapomeňte na včasnou konfirmaci zpátečního letu, protože v hlavní sezóně byste se nemuseli dostat do letedla.
Pokud byste měli problémy s Peruánci při poskytováním služeb pohrozte jim INDECOPI, tel: 224 7800 nebo se na ně přímo obraťte. Jedná se o státní organizaci, která kontroluje obchod a služby a místní se ji velmi bojí. Kromě Limy mají pobočky ve všech větších turistických městech.
Ubytovaní
V turistických oblastech není problém sehnat bydlení podle vaší představy a peněženky. Levné hostely lze pořídit za 5 – 10 Sol na osobu, střední hotely za 30 – 50 Sol za pokoj. Lze však mít i luxusní hotel od 100 USD za noc. Doporučujeme prohlídku pokoje a vyzkoušení teplé vody. Cenu pokoje lze téměř vždy usmlouvat.
Stravování
Peruánská kuchyně není příliš pestrá. Základem je zelenina – brambory, rýže, hranolky. Steak z lamy nebo alpaky se dá zakoupit rovněž v mnoha restauracích. Doporučuje tradiční „cebiche“ – marinované ryby se zeleninovou přílohou. Dobrou alternativou je čínská kuchyně, která je poměrně často zastoupena stejně jako čínská menšina v Peru. V turistických místech nejdete i pizzerie a mexické restaurace, což je celkem příjemné zpestření. Ceny turistických menu se pohybují kolem 10 SOL. Ceny hlavních jídel v restauracích jsou 12 – 15 Sol. Snídaně 4 ? 6 Sol. V obchodech lze koupit v podstatě vše za ceny zhruba stejné jako u nás. Není proto důvod brát si zásoby na trek z domova. Balená voda je poměrně drahá – 1,5 – 2 l balení stojí 2,5 – 3 Sol. Neměli byste platit více, i když budou požadovat 4 – 6 Sol. I zde platí obecné zásady – pít vodu pouze balenou nebo sterilizovanou, jíst pokrmy pokud možno dobře tepelně upravené. V restauracích na pobřeží a v nižších výškách nejíst syrovou zeleninu, neboť v důsledku nedostatku vody je zalévána vodou použitou. Obrázek o hygieně každé restaurace vám dá pohled na WC i na jeho umístění. Pokud je součástí kuchyně, měli byste si nalézt restauraci jinou. V Punu se nedoporučuje voda z kohoutku ani k čištění zubů.
Vybavení
Na turisticky frekventovaných místech ( Arequipa, Cusco, Huaráz ) lze vypůjčit vybavení na treky – stan, spací pytel, vařič. Na těchto místech lze i příslušnou výbavu dokoupit; novou nebo použitou. Lze zde koupit i plynové bomby k vařiči. V tomto případě však platí, že je výhodnější vařič benzinový, protože sehnat „náplň“ je mnohem jednodušší.
Bez problému lze nakoupit potraviny do hor, a to za ceny zhruba stejné jako u nás. Sortiment je podobný, i když ne tak široký.
Očkování
Každý, kdo více cestuje, nepobývá a nestravuje se v luxusních hotelech a restauracích, by měl podstoupit očkování proti hepatitidě A platné 8 – 10 let. Do Peru je rovněž doporučeno očkování proti břišnímu tyfu. Pokud hodláte navštívit Amazonii, je nutné očkování proti žluté zimnici a samozřejmě profylaktické podávání antimalarik. Rovněž je třeba překontrolovat platnost očkování proti tetanu, které má platnost 10 let.
Podrobné informace vám sdělí na Okresní hygienické stanici nebo ve velkých městech v centrech cestovní medicíny. Například zde Zdravotní rizika nikdy nepodceňujte!!!
Doporučení závěrem – kdo neumí španělsky, nechť se naučí alespoň číslovky a základní fráze.