San Cristóbal de las Casas je kouzelné koloniální město s barevnými španělskými domy stavěnými do rušné ulice téměř bez oken a dovnitř tvořící příjemná klidná patia. Chiapas je místem pěstování kavovníku, takže je zde i mnoho kavárniček. Zakoupili jsme první kilo kávy. Chiapas je jednim z významných nalezišť jantaru. Je zde mnoho obchodů s krásnými jantarovými šperky. Nachází se zde i vzácnější černý jantar. Nejcennější kousky jantaru obsahují pravěký hmyz. Na světě je jen šest kousků se škorpioném, jeden v místním muzeu jantaru. Pokud máte doma nebo si někde koupíte další kousek, máte 100% jistotu, že vlastníte padělek. V pátek ráno jsme odjeli nově vybudovanou dálnicí (!) do vesnice San Juan Chamula. Celá oblast až do Guatemaly je obydlena přímými potomky starých Mayů. Od této oblasti až přes Guatemalu se nachází ty nejúžasnější mayské památky. Toto velké etnikum se rozpadá do mnoha dalších podskupin s vlastním jazykem, vírou a zvyky. Co je společné (a to platí pro celé původní obyvatelstvo), je provozování animisticko – křesťanských rituálů. Některé kostely nesou prvky právě těchto původních náboženských motivů a běžně se provozují šamanské rituály. V San Juan Chamula jsme se na takové rituály byli podívat v kostele. Šaman se u nemocných snaží vyhánět z těla zlé duchy. K tomu používá zaříkávání a sycené nápoje jako kolu, fantu nebo i pivo. Čím více nemocný krká a prdí, tím více špatných duchů odchází. Mayové těmto i dalším rituálům bezmezně věří a šamané a šamanky se těší velké úctě. Stejně tak se ale upínají ke křesťanským symbolům. Focení je zde přísně zakázáno a pouhé vytažení fotoaparátu už nemusí být o fyzické újmě ale o život. Na náměstí se odehrával domorodý trh. Trhy zde i na jiných místech jsou velmi barevné a pestré. Jeden z největších je i v San Cristóbal, který jsme si dlouho procházeli a snažili se nenápadně fotit, protože tolik barev a zajímavých tváří k tomu velmi láká. Zde to je s menším rizikem než ve vesnicích. Ze specialit jsme ochutnali pozole – polévku ze speciálního druhu kukuřice,která se nejdříve vaří s vápnem a potom se vhodí spousta dalších přísad. Chutná skvěle. Na trhu jsme nakoupili něco na památku a navštívili jsme Dům jaguara Franse Bloma. Východně od San Cristóbal se táhne Lakandocká džungle plná vzácného dřeva a nerostného bohatství, ze kterého toho lakandočtí Mayové moc nemají a jejich území je drsně drancováno včetně nevhodného intenzívního zemědělství, které je naprosto nevhodné a dochází k vyčerpání půdy během dvou tří let, což vyžaduje další kácení a vypalování pralesa, se kterým vše nenehraditelně mizí. Archeolog a etnograf Frans se ženou Gertrudou se snažili o zachování původních zvyků a způsobů. Snad se to alespoň trochu zdařilo a přejme si, aby se to podařilo i v budoucnu, jinak zase zmizí úchvatný kus země i s původní kulturou.