Víkend 

Odjeli jsme na jih k moři na Chalkidiki, kde jsou prej hezký pláže. Zamířili jsme rovnou na ten druhý výběžek poloostrova – prostřední prst. Vztyčený prostředníček… A tady začalo být jasné, jak prakticky vypadá řecký nejvýznamnější svátek – přijeli jsme za tmy, takže hledání místa na přenocování bylo nemožné. Objížděli jsme kempy a všude bylo plně obsazeno. Až v jednom bylo ještě nějaké místo mimo zastínění, pěkně na sluníčku 🙂 Aspoň si páníčkové užijí teplo.

Konečně koupání v moři. Vodu moc nemusím, ale takhle mě to celkem baví – malá H mě odnese do vody, tam mě páníčkové nosí a nadnáší a občas musím jen udělat radost jim i lidem kolem tím, že jakmile jsem těsně nad vodou, začnu mrskat nožičkama jako bych plaval. Je to takový reflex, nevím, co je na tom vtipnýho, ale všichni se tomu nablble tlemí.

Občas mě zatáhnout daleko od břehu a vypustí mě zpět. To mě moc nebaví, ale páníčky to baví. Potom mě vyždímou a odnesou do plážového stanu. To je celkem fajn, jen ho musím sdílet s malou H a je tam dost těsno. Většinu času tam prochrápu a bavím se jen tím, že malý H prdím do obličeje. To mě baví. 

Nudný pobyt u moře si ještě občas zpestřím útěkem. Vyvléknu se z obojku a lítám mezi lidmi, ňafu a házím kolem písek. Minimálně dva páníčkové mě honí a různě se omlouvají za pomočený slunečníky. Když to stihnu, tak se u někoho vyseru a to se potom Pí musí omlouvat a stydí se za mě. 

Našli jsme nějakou prej krásnou divokou pláž s tyrkysovou vodou. Bylo tam hezky, než tu malou plážíčku svými těly do posledního místa zaplnili lidi. Těsně před nás si lehl do písku týpek, kterej celou dobu hulil nějakou voňavou trávu a občas do toho přidal něco, co vypadalo jako moje hodně tuhý hovno. To vydržel dělat celej den. Se mu nedivím. Haf.