Úterý

Jsem Jack Russell Teriér, ale páníčkové mi říkají Robin. Je mi 9,5 roků, ale cítím se na 8. Pro stručnost budu dále nazývat páníčka „Pá“, paničku „Pí“, malou holčičku „malá h“ a velkou „velká H“. 

Všechny události a postavy budou autentické a pravdivé. Ovšem z psího úhlu pohledu 🙂 

Pá se na cestě zprudil tak, že odmítl cokoliv psát na naši stránku, tak to nakonec zůstalo na mě. Důvodem bylo to, že si myslel, že i v srpnu dokáže naplánovat dovolenou tak, aby všude kolem nebyly davy lidí. Proto zvolil severní Řecko a cestu po horách a plážích, kam jezdí maximálně místní. Jenže si už nezjistil, že 15.srpna je svátek na nebevzetí Pany Marie a už minimálně týden předtím odjede celé Řecko na pobřeží a totálně až do 16. zaplní všechna myslitelná místa,  a to tak, že ani v kempech, ale ani na divokých plážích nelze najít místo! 

Ale od začátku. V úterý jsem tušil, že se něco bude dít. Pá přijel s velkým autem, všichni do něho nakládali spoustu věcí a já se bál, že mě zase šoupnou do hotelu k těm dalším uňafanejm čoklům. Tak jsem se hned nacpal do auta a spoň ho celý zprasil a zachlupil, kdyby mě fakt nevzali s sebou. Jenže stále nikdo nikam nejede…