Po male zastavce v Bangkoku na Khao San k veceri a kratkemu spanku nas AirAsia dopravila brzy rano do Yangoonu (Rangunu). Odpoledne jsme vyrazili pesky na obhlidku a navstevu prni vyznamne pagody Sule. Mesto je smesice starych britskych kolonialnich budov (ovsem jiz hodne omselych), domu,ktere potkate na ruznych mistech Asie a obcas mezi tim i kontrastujici moderni stavba. Rangun je prekvapive ciste mesto (alespon do te miry, jak muzeme vnimat asijsky poradek).
Hned ale zaujmou lide – zeny,divky i deti tvare potrene necim, co by snad mohl byt jemny pisek a duvodem nejaky nabozensky vyznam(?). Skutečnost je ale praktictejsi – vsichni jsou potreni jemne mletym drevem thanakha, ktery chrani a hydratuje. Rovnez si hned vsimnete mnoha cervenych plivancu na zemi ze zvykani betelu, ktery lze koupit snad kazdych par kroku.
Naopak turistu zde potkate jen par na rozdil od turisticky „zmasakrovaneho“ Thajska, ale i jiz turistickym prumyslem objevenym Vietnamem. Bylo to mile stejne jako v Thajsku v roce 1996, kdy jsme pro mistni byli .atrakci my a casto i objektem jejich fotografii .
Dokonce manazer hotelu, kde jsme byli ubytováni, prohlasil, ze takove lidi (Miru, Pavla, Michala a me, co pod 100 kilo vahy a 180 vysky nejdeme) jeste nevidel, snad jen ve filmu jako vresltlingove bojovniky nebo motorkare a ze by s nami chtel byt zadobre Uz dlouho nas nic tak nepobavilo.
Prijemnym prekvapenim je i to, ze vetsina obyvatelstva je oblecena v tradicnim stylu – muzi i zeny zavinuti v pruhu latky zvane longyi.
Brzy rano jsme vyrazili na prohlidku nejposvatnejsi buddhisticke svatyne – „zlate“ pagody Shwedagon, patrici mezi nejvetsi stupy na svete. Neni jen pamatkou,ale poutnim mistem jihovychodni Asie ukryvajici Buddhovych osm vlasu. Po staleti darovavane zlato pokryva 98 metru vysokou pagodu. I v dobe nasi navstevy mala lanovka dopravovala dalsi darovane zlate plechy. A tak tomu bude stale.
Na hrotu stupy je zlata koule posazena drahymi kamenny, nad nim lotosovy kvet z nehoz vyrusta 750 .kilove zlate poupe bananoveho kvetu. Nad tim desetimetrova zlata koruna a nad ni petimetrovy zlaceny sloup s korouhlickou a kouli posazenou tisici diamanty. Dechberouci nadhera, kterou jsme ale videli jen z casti, protoze je ukryta pod bambusovym lesenim…
Alespon jsme nekolikrat udelali s Mirou radost poutnikum jako objekty spolecnych fotografii.
PS. S pristupem na internet to je v cele Asii snad nejhorsi, takze zpravy, pokud se zadari, budou se spozdenim…