Ještě ráno jsme doufali, že se nám cestou k bráně z parku konečně podaří zahlédnout černé nosorožce. Cestou jsme se loučili se zebrami, žirafami, slonem, psem hyenovitým a čtyřmi bílými nosorožci. Černé jsme ale vyhlíželi marně…
Rezervace St.Lucia leží mezi Indickým oceánem na jedné a stejnojmenným, největším jezerem v Jižní Africe na druhé straně. Díky bohatosti rostlinných a živočišných druhů a množstvím krajinných typů, byla zařazena na seznam UNESCO.
Nejdříve jsme ale zamířili do městečka St.Lucia, odkud nás zavezli na pláž, přesedli do silného člunu a vyrazili na pozorování jiných “divokých“ tvorů – velryb.
Nejdřív ale musí zkušený skipper zvládnout silný člun tak, aby překonal vysoké příbojové vlny. Asi je na to jen jeden pokus…ten náš byl úspěšný. A potom jsme už mohli vyhlížet majestátné obry, kteří se pravidelně vynořovali nad hladinu sami nebo v páru.
Pobřeží Indického oceánu je pro pozorování velryb ideální, uvádí se, že jedno z nejlepších na světě. V každém případě to je jedinečný zážitek, zvlášť, pokud se ohromné tělo objeví blízko lodi a zamává mohutnou ocasní ploutví…
Jednu chvíli to vypadalo, že holčičky je z houpající lodí i “nakrmí“, ale nakonec to zvládly, i když docela zajímavě měnily barvu do světle zelených odstínů:-)
Po tomto silném zážitku, a poté, co se holčičkám zklidnily žaludky, jsme si zašli na báječný “seafood“ oběd.
Odpoledne jsme vyrazili do rezervace prohlédnout si členité pobřeží, jezero plné hrochů a krokodýlů a užít si poslední den v africké přírodě. Ta se nám odměnila tím, že na úplný závěr dne, už za soumraku, jsme potkali úplně zblízka rodinku černých nosorožců. Dokonce s mládětem, které se fňukáním dožadovalo mateřského mléka…krásný zážitek na samý konec putování.
