Rainbow Coast

Autor: , 20.1.2020

Cesta podél pobřeží na západ nás přivedla do městečka Denmark u ústí řeky Harding River. Název místa nebude kvůli nadměrné konzumaci alkoholu, ale pro časté deště a nižší teploty. Městečko docela příjemné, s řadou galerií a kaváren, kde jsme strávili nějaký čas pitím dobré kávy. Rozeklané a syrovější pobřeží západně od Albany, i díky deštivějšímu podnebí, se nazývá Rainbow Cost. Nejsou to ale jen skryté zálivy a mysy, ale i rozsáhlé lesy ohromných starých blahovičníků. Přenocovali jsme v malém kempu národního parku D´Entrecasteaux. Konečně klidnější místo bez řvoucích harantů jezdících po kempech na kolech a koloběžkách, před kterými jsme museli nejednou uskakovat… Zato nás tu navštívil ledňák obrovský, kterého jsme spíše vždy jen slyšeli a lehce rozpoznali podle jeho specifického řevu. Tentokrát si nás prohlížel pěkně zblízka a předváděl lovecké umění ve svém teritoriu. A taky nás konečně navštívil pořádný pavouk, i když nejedovatý. Kouzelný večer jsme završili jako mnohokrát na našich cestách skvělou večeří z grilu. Dnes to bylo na zelenině a víně pomalu dělané jehněčí 🙂

Ráno jsme se vrátili kousek zpět do nádherného zálivu William Bay. Zaskočilo nás, kolik tu parkuje aut. V průvodci jsme objevili informaci, že se jedná o snad

nejkrásnější místo na pobřeží. I přes zataženou oblohu a šedivé mraky jezírko Green Pool na pobřeží, které je od oceánu částečně oddělené balvany, tuto informaci opravdu potvrdilo. I za nevlídného počasí je záliv s ohromnými balvany a nedaleká plážička Elephant Cove, nazvaná podle ohromných kamenů připomínajících tvarem stádo slonů, opravdu kouzelná.

 

 

Silnice na východ lemují blahovičníkové lesy, které se mění v impozantní gigantické obry – Valley of the Giants. Mezi těmi největšími byla postavena stezka vedoucí jejich korunami. Druh Tingle jsou ty nejvyšší stromy, karri mají světlou kůru a marri tmavou. Takto ohromné eukalypty mají poměrně mělké a citlivé kořeny, takže kroky mnoha návštěvníků by mohly tyto giganty zničit. Proto jsou vybudovány na zemi dřevěné chodníčky, které nás přivedly k těm největším stromům. Snad ještě zajímavější byla procházka v kopcích nad městem Walpolle k Giant tangle tree – těm nejmohutnějším eukaliptům a bez davů návštěvníků.

 

 

 

 

 

 

 

 

Od Walpole, až po Augustou, je jediným místem, kam se dá běžným autem zajet na pobřeží, malinký přístav Windy Harbour. Pobřeží je zde syrové a velmi větrné, oceán s velkými vlnami, silnými proudy a žraloky neláká ke koupání, ale místo má ve své syrovosti velký půvab. Dlouhé pláže a rozeklané útesy nabízí zajímavé výhledy nebo túry.

 

 

 

 

 

 

 

Pemberton je malé dřevařské městečko, které je nejcentrálnějším bodem k turistickým výpravám po jihozápadu. Prodávají zde velké černé říční raky, které se nám ale tentokrát, bohužel, nepodařilo ochutnat. Příjemný kemp se nachází nedaleko přírodního koupaliště na potoce Lefroy Brook. Ranní kopel a plavání v čisté vodě bylo příjemným zahájením nového dne… Malé místní nádraží nabízí výlety po bývalých těžařských kolejích do okolních lesů. Cesta se, překvapivě, absolvuje starou tramvají 🙂 Ta se kodrcá po klikaté železniční trati, přes dřevěné mosty spojující břehy malých říček a končí v Cascades – kouzelném koutě před uzavřeným mostem. Ještě že velké části starých blahovičníkových lesů byly vyhlášeny národním parkem a staré stromy nebyly všechny vykáceny. Na ten nejvyšší, Glocester Tree Janička vyšplhala až do bývalé pozorovatelny požárů ve výšce 52 metrů.

 

 

Z Pembertonu nás čekala již poslední noc před návratem do Perthu. Cestou jsme udělali krátkou zastávku v městečku Bridgetown, které svými obchůdky vzdáleně připomíná dobu hippies. Poslední noc jsem strávili u přehrady Wellington. Břehy se významně zvětšily a voda ustoupila hodně daleko od míst, kam se do ní dříve vstupovalo. Od konce sedmdesátých let zde totiž chybí každořoční velké deště, které dříve dokázaly naplnit tuto ohromnou zásobárnu vody. Jednou, a možná to nebude trvat dlouho, voda začne docházet nejen v této části Austrálie…

A potom už jen návrat do Perthu, balení, výprava za klokany do NP John Forrest, smutné a těžké loučení a čekání na odlet zpět z léta do zimy a běžných dní…

Comments are closed.

http://www.thedreampainter.com hermes replica http://www.simondeli.com http://www.weeklyleak.com replica handbags hermes replica http://www.transglobalcm.com hermes replica https://www.9replicabag.com replica bags replica handbags http://www.fasc.net replica hermes hermes replica iphone cases cheap jewelry wholesale jewelry sex toys cheap sex toys human hair wigs cheap nfl jerseys cheap jerseys hermes replica replica hermes http://www.gretel-killeen.com http://www.replicaaa.com replica handbags cheap canada goose