\nK Mihintale jsme ale dorazili tak brzy, \u017ee jsme potk\u00e1vali pouze m\u00edstn\u00ed, pro kter\u00e9 m\u00e1 tato kol\u00e9bka ostrovn\u00edho buddhismu z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam.
\nDlouh\u00fdm schodi\u0161t\u011bm jsme vystoupali na plo\u0161inu a z n\u00ed na medita\u010dn\u00ed sk\u00e1lu a potom k dagob\u011b Mahaseya. Dusno a vlhko bylo jako v tropick\u00e9m pralese, tak\u017ee jsme za chv\u00edli byli op\u011bt zcela mok\u0159\u00ed.
\n
![\"image\"](\"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/wp-content\/uploads\/2014\/12\/wpid-20141221_0855443.jpg\" "\\"20141221_085544.jpg\\"")
<\/a>\n
![\"image\"](\"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/wp-content\/uploads\/2014\/12\/wpid-20141221_085604.jpg\" "\\"20141221_085604.jpg\\"")
<\/a><\/p>\nBuddhidmus se na ostrov\u011b \u0161\u00ed\u0159il ji\u017e ve 3. st. p\u0159. Kr. za vl\u00e1dy indick\u00e9ho kr\u00e1le A\u0161\u00f3ka. Jeho nositeli jsou p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b indoevrop\u0161t\u00ed Sinhalci, kte\u0159\u00ed tvo\u0159\u00ed 3\/4 obyvatel ostrova. Druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eenskou a etnickou skupinou jsou dr\u00e1vid\u0161t\u00ed Tamilov\u00e9, vyzn\u00e1vaj\u00edc\u00ed hinduismus. Tato skupina byla je\u0161t\u011b v dob\u011b britsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed nadvl\u00e1dy pos\u00edlena o dal\u0161\u00ed Tamily p\u0159ivezen\u00e9 z Indie jako levnou pracovn\u00ed s\u00edlu. Britov\u00e9 t\u00edm (i z\u00e1m\u011brn\u011b) pom\u00e1hali k udr\u017eov\u00e1n\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi t\u011bmito velk\u00fdmi skupinami. Nap\u011bt\u00ed pozd\u011bji vyvrcholilo v\u00edce jak 26 letou ob\u010danskou v\u00e1lkou, kter\u00e1 p\u0159inesla a\u017e 100 tis. ob\u011bt\u00ed a skon\u010dila relativn\u011b ned\u00e1vno, v roce 2009.
\nAni jedna skupina v\u0161ak nep\u0159edstavuje \u00fapln\u011b p\u016fvodn\u00ed praobyvatelstvo. T\u011bmi jsou, \u010di sp\u00ed\u0161e byli, Vedhov\u00e9 – lovci a sb\u011bra\u010di negritsk\u00e9ho p\u016fvodu. \u017dili v cejlonsk\u00e9m pralese mezi \u0159ekami Mahaveli na z\u00e1pad\u011b a Madura na v\u00fdchod\u011b. V h\u016f\u0159e p\u0159\u00edstupn\u00fdch parti\u00edch pralesa \u017eilo p\u016fvodn\u00edm zp\u016fsobem \u017eivota n\u011bkolik stovek lid\u00ed tohoto etnika je\u0161t\u011b asi p\u0159ed 20 lety. Modern\u00ed civilizace postupn\u011b ukrajovala jejich \u017eivotn\u00ed prostor, a\u017e je z\u0159ejm\u011b zcela pohltila. Nena\u0161el jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 informace o tom, kde by se dal je\u0161t\u011b naj\u00edt n\u011bjak\u00fd kmen \u017eij\u00edc\u00ed postaru.
\nVr\u00e1tili jsme se kolem kamenn\u00e9ho baz\u00e9nu Naga Pokuna hl\u00eddan\u00e9ho ve sk\u00e1le vytesanou kobrou a p\u0159ed odjezdem je\u0161t\u011b obe\u0161li jednu z nejstar\u0161\u00ed d\u00e1gob na ostrov\u011b – Kantaka Chetiya.<\/p>\n
Z Mihitale jsme jeli na sever. Cesta se za\u010d\u00ednala dramatizovat. P\u0159es n\u011bkolik \u00fasek\u016f n\u00e1s musel po zatopen\u00e9 silnici t\u00e1hnout traktor. Do Aukany se nedalo v\u016fbec dojet, tak\u017ee jsme zam\u00ed\u0159ili k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tce – Sk\u00e1le v Sigiryi. Za\u010dalo v\u0161ak pr\u0161et tak siln\u011b, \u017ee ztratilo smysl l\u00e9zt nahoru a nebylo to ani mo\u017en\u00e9 kv\u016fli bezpe\u010dnosti. Padla i n\u00e1hradn\u00ed varianta – proj\u00ed\u017e\u010fka na slonech. Za\u0161li jsme alespo\u0148 kousek od hotelu do Henryho batikovac\u00ed d\u00edlny a obchodu. Pracn\u00e1 ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, ale v\u00fdrobky se n\u00e1m a\u017e tak moc nel\u00edbily. Nakonec v\u0161ak p\u0159eci jen n\u011bco na pam\u00e1tku bylo koupeno hol\u010di\u010dk\u00e1m…<\/p>\n