{"id":29,"date":"2013-04-25T10:52:22","date_gmt":"2013-04-25T10:52:22","guid":{"rendered":"http:\/\/localhost\/schwarzovi\/?p=29"},"modified":"2013-04-25T10:52:22","modified_gmt":"2013-04-25T10:52:22","slug":"moche-chimu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/?p=29","title":{"rendered":"Moche &#038; Chimu"},"content":{"rendered":"<p>Na uzem\u00ed Truchillo se nach\u00e1zely dv\u011b v\u00fdznamn\u00e9 kultury &#8211; star\u0161\u00ed Moche ( kolem 500 n.l. ) a mlad\u0161\u00ed Chimu ( 1000 &#8211; 1470 n.l. ), kter\u00e9 zde zanechaly v\u00fdznamn\u00e9 pam\u00e1tky.<\/p>\n<p>Nav\u0161t\u00edvili jsme Las Huacas del Sol y de la Luna ( chr\u00e1my Slunce a M\u011bs\u00edce ). Chr\u00e1m Slunce je sice v\u011bt\u0161\u00ed, ale chr\u00e1m M\u011bs\u00edce je zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. Je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zrekonstruov\u00e1n a na zdech lze vid\u011bt barevn\u00e9 ornamenty, na kter\u00fdch jsou chobotnice, ryby, o\u010di, \u010delisti pumy,&#8230;<br \/>\nDal\u0161\u00edm chr\u00e1mem je La Huaca Arco Iris nebo tak\u00e9 La Huaca del Dragon. Rovn\u011b\u017e b\u00fdv\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1n n\u00e1zev Chr\u00e1m duhy, nebo\u0165 ta je st\u011b\u017eejn\u00edm motivem na zdech velmi dob\u0159e zachovan\u00e9ho chr\u00e1mu. Men\u0161\u00edm chr\u00e1mem je La Huaca Esmeralda. Ten je v\u0161ak dosti poni\u010den.<br \/>\nNejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tkou je m\u011bsto z p\u00edsku Chan Chan ( Slunce Slunce ) s \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b dochovan\u00fdm komplexem pal\u00e1ce Tschudi. Chan Chan se rozkl\u00e1dal na 28 km2 a byl nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159edkolumbovsk\u00e9 m\u011bsto Ameriky a nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u011bsto z p\u00edsku na sv\u011bte. P\u00edsek v\u0161ak nen\u00ed trval\u00fd stavebn\u00ed materi\u00e1l, a tak se dochovaly jen zbytky vysok\u00fdch zd\u00ed. M\u011bsto se skl\u00e1dalo z dev\u00edti &#8222;subm\u011bst&#8220; a \u017eilo zde kolem 50 tis\u00edc obyvatel.<br \/>\nNejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed je komplex pal\u00e1ce Tschudi. Pro\u0161li jsme velik\u00e9 ceremoni\u00e1ln\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, jeho\u017e zdi jsou zdobeny symboly mo\u0159e &#8211; vlnami a rybami. Symboly mo\u0159e ( ryby, vlny, mo\u0159\u0161t\u00ed pt\u00e1ci, ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 s\u00edt\u011b ) a m\u011bs\u00edc byly nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi religi\u00f3zn\u00edmi symboly a lze je vid\u011bt l\u00e9pe \u010di h\u016f\u0159e dochovan\u00e9 v dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech pal\u00e1ce. Pal\u00e1c Tschudi byl pro n\u00e1s nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tkou v t\u00e9to \u010dasti Peru.<br \/>\nKeramiku, n\u00e1stroje, \u0161perky a dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavosti lze vid\u011bt ve dvou zdej\u0161\u00edch muze\u00edch. Z Peru n\u00e1m toho zb\u00fdv\u00e1 ji\u017e hodn\u011b m\u00e1lo &#8211; p\u0159esun do Limy, n\u00e1v\u0161t\u011bva N\u00e1rodn\u00edho muzea a Muzea zlata a pak jen odlet dom\u016f. U\u017e se n\u00e1m moc st\u00fdsk\u00e1 po na\u0161\u00ed hol\u010di\u010dce. Za tu dobu za\u010dala plynn\u011b mluvit&#8230;<\/p>\n<div id=\"wp_fb_like_button\" style=\"margin:5px 0 5px 5px;float:right;height:8px;\"><script src=\"http:\/\/connect.facebook.net\/en_US\/all.js#xfbml=1\"><\/script><fb:like href=\"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/?p=29\" send=\"true\" layout=\"standard\" width=\"450\" show_faces=\"true\" font=\"verdana\" action=\"like\" colorscheme=\"light\"><\/fb:like><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Na uzem\u00ed Truchillo se nach\u00e1zely dv\u011b v\u00fdznamn\u00e9 kultury &#8211; star\u0161\u00ed Moche ( kolem 500 n.l. ) a mlad\u0161\u00ed Chimu ( 1000 &#8211; 1470 n.l. ), kter\u00e9 zde zanechaly v\u00fdznamn\u00e9 pam\u00e1tky. Nav\u0161t\u00edvili jsme Las Huacas del Sol y de la Luna ( chr\u00e1my Slunce a M\u011bs\u00edce ). Chr\u00e1m Slunce je sice v\u011bt\u0161\u00ed, ale chr\u00e1m M\u011bs\u00edce je &hellip; <a class=\"read-excerpt\" href=\"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/?p=29\">Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed&#8230; <span class=\"meta-nav\">&raquo;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[2],"tags":[],"class_list":["post-29","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-peru-2000"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=29"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":30,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29\/revisions\/30"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=29"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=29"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=29"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}