Kolem poledne jsme p\u0159ijeli na jednu z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch pam\u00e1tek na Yucat\u00e1nsk\u00e9m poloostrov\u011b – Chich\u00e9n Itz\u00e1. Vybudov\u00e1na byla Mayi v 9. stolet\u00ed, pozd\u011bji ji obsadili v\u00fdbojn\u00ed Tolt\u00e9kov\u00e9, aby je\u0161te pozd\u011bji splynuli a obohatili p\u016fvodn\u00ed kulturu. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom jak n\u00e1lezy tolt\u00e9ck\u00e9ho kultu ok\u0159\u00eddlen\u00e9ho hada Quetzalco\u00e1tla, tak i maysk\u00e9ho boha de\u0161t\u011b Chaka. Pro Pavla se poda\u0159ilo vyp\u016fj\u010dit invalidn\u00ed voz\u00edk, tak\u017ee jsme mohli vyrazit na B\u011blehr\u00e1\u00e1\u00e1d, pan\u00ed Millerov\u00e1, tedy na Chich\u00e9n Itz\u00e1\u00e1\u00e1. \u017d\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 jsme nav\u0161t\u00edvili, nen\u00ed tak p\u0159epln\u011bn\u00e9 davy turist\u016f. To s sebou p\u0159ineslo omezen\u00ed vstupu na mnoho m\u00edst, kter\u00e9 je\u0161te p\u0159ed v\u00edce jak deseti lety mohl Pavel s Evou bez omezen\u00ed proch\u00e1zet. To ale nic nem\u011bn\u00ed na tom, \u017ee Chich\u00e9n Itz\u00e1 je \u00fa\u017easn\u00e9 m\u00edsto s impozantn\u00edmi stavbami. Mayov\u00e9 byli v\u00fdborn\u00ed astrologov\u00e9 a cel\u00e1 hlavn\u00ed Kukalk\u00e1nova pyramida je obrovsk\u00fdm kalend\u00e1\u0159em. V den jarn\u00ed a podzimn\u00ed rovnodennosti tvo\u0159\u00ed sv\u011btlo a st\u00edn hada lezouc\u00edho po schodi\u0161ti nahoru nebo dol\u016f. V\u0161echny maysk\u00e9 stavby jsou orientov\u00e1ny vzhledem k poloze hv\u011bzd, slunce a m\u011bs\u00edce. Dok\u00e1zali budovat mnohakilometrov\u00e9 p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e9 cesty d\u017eungl\u00ed spojuj\u00edc\u00ed jejich s\u00eddla. Kn\u011b\u017e\u00ed z kopule observato\u0159e „El Caracom“ zde vyhla\u0161ovali data ritu\u00e1l\u016f nebo v\u00fdsadby \u010di sklizn\u011b kuku\u0159ice. Bohu\u017eel vnit\u0159ek se \u0161nekovit\u00fdm schodi\u0161t\u011bm rovn\u011b\u017e nen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00fd. Vytesan\u00e9 motivy na Plo\u0161in\u011b lebek sv\u011bd\u010d\u00ed o lidsk\u00fdch ob\u011btech stejn\u011b jako kamenn\u00e9 postavy dr\u017e\u00edc\u00ed m\u00edsy na lidsk\u00e1 srdce. Ob\u011btov\u00e1ni nebyli jen otroci nebo zajatci, ale i \u010dlenov\u00e9 vysok\u00e9 \u0161lechty. Ob\u011b\u0165 byla pro vyvolen\u00e9ho nejvy\u0161\u0161\u00ed poctou. S\u00e1m panovn\u00edk si ostnat\u00fdm klac\u00edkem propichoval jazyk, u\u0161i nebo penis a c\u00e1kaj\u00edc\u00ed krev ob\u011btovan\u00e1 boh\u016fm zaji\u0161\u0165ovala, \u017ee slunce druh\u00fd den op\u011bt vyjde. Je zde i nejv\u011bt\u0161\u00ed h\u0159i\u0161t\u011b na pelotu – ritu\u00e1ln\u00ed hru s tvrd\u00fdm kau\u010dukov\u00fdm m\u00ed\u010dem, kter\u00fd bylo t\u0159eba prohodit kamenn\u00fdm kruhem um\u00edst\u011bn\u00fdm na vysok\u00fdch zdech. Nesm\u011blo se hr\u00e1t rukou, ale pou\u017e\u00edvali se \u010d\u00e1sti t\u011bla chr\u00e1n\u011bn\u00e1 silnou k\u016f\u017ei. Jeden \u010dlen nebo cel\u00e9 dru\u017estvo, nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1mo zda v\u00edt\u011bzn\u00e9 nebo pora\u017een\u00e9, bylo ob\u011btov\u00e1no. Nedaleko je posv\u00e1tn\u00e1 propus\u0165 neboli „cenote“, tvo\u0159\u00edc\u00ed obrovskou p\u0159irozenou studni. T\u011bch je na cel\u00e9m Yucat\u00e1nu velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed a vyhloubily je podzemn\u00ed \u0159eky v masivn\u00ed v\u00e1pencov\u00e9 desce. P\u0159es davy turist\u016f byla Chich\u00e9n Itz\u00e1 d\u016fstojnou te\u010dkou za na\u0161\u00edm putov\u00e1n\u00edm za star\u00fdmi Mayi. V nedalek\u00e9m m\u011bste\u010dku Pit\u00e9 jsme za\u0161li na posledn\u00ed ve\u010de\u0159i, dali si m\u00edstn\u00ed specialitu sopa lima a panuchos (fazolemi pln\u011bn\u00e9 tortillas s masem a zeleninou) a p\u0159ed posledn\u00ed noc\u00ed si jsme si stylov\u011b p\u0159ipili v\u00fdbornou tequilou, v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b paradoxn\u011b prvn\u00ed (!) za mexickou cestu.<\/p>\n