{"id":12492,"date":"2024-07-19T15:48:50","date_gmt":"2024-07-19T15:48:50","guid":{"rendered":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/?p=12492"},"modified":"2025-01-06T09:36:04","modified_gmt":"2025-01-06T09:36:04","slug":"bamyan","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.schwarzovi.eu\/?p=12492","title":{"rendered":"Bamyan"},"content":{"rendered":"\r\n

Na z\u00e1v\u011br n\u00e1m z\u016fstal cestovatelsk\u00fd vrchol putov\u00e1n\u00ed po Afgh\u00e1nist\u00e1nu – Bamyan a n\u00e1rodn\u00ed park Band-e-Amir. Bohu\u017eel, z\u00e1\u017eitky z t\u011bchto m\u00edst p\u0159ehlu\u0161ila tragick\u00e1 ud\u00e1lost, kter\u00e1 n\u00e1m p\u0159ipomn\u011bla, \u017ee necestujeme po \u00fapln\u011b bezpe\u010dn\u00fdch m\u00edstech. N\u011bkolik hodin po odjezdu, na m\u00edst\u011b, kde jsme i my nakupovali, za\u00fato\u010dili ozbrojenci c\u00edlen\u011b na skupinu turist\u016f ze \u0160pan\u011blska, Norska, Litvy a Austr\u00e1lie, zast\u0159elila t\u0159i z nich a afgh\u00e1nsk\u00e9ho pr\u016fvodce, dal\u0161\u00ed dva zem\u0159eli pozd\u011bji v nemocnici… Cel\u00e1 zem\u011b z toho je v \u0161oku a rozhn\u011bvan\u00e1. Po relativn\u00edm klidu posledn\u00edch 3 let a pomal\u00e9m otev\u00edr\u00e1n\u00ed zem\u011b turist\u016fm to bude stopka na dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edce nebo i roky. Talibov\u00e9 chytili dva z \u00fato\u010dn\u00edk\u016f a nikdo nepochybuje, \u017ee by z nich nedostali pot\u0159ebn\u00e9 informace. Spekulac\u00ed je n\u011bkolik – mohla to b\u00fdt skupina nasran\u00fdch Talib\u016f, proto\u017ee ne v\u0161ichni jsou r\u00e1di, \u017ee se zem\u011b otev\u00edr\u00e1. Ta historick\u00e1 nen\u00e1vist k Brit\u016fm a pozd\u011bji Ameri\u010dan\u016fm z\u016fst\u00e1v\u00e1 a ka\u017ed\u00fd b\u00edl\u00fd je pro n\u011b Angli\u010dan nebo Ameri\u010dan. \u00datok ISIS se jim zd\u00e1 m\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u00fd, proto\u017ee ten \u00fato\u010d\u00ed na jin\u00e9 c\u00edle. Konspira\u010dn\u00ed mo\u017enost\u00ed je c\u00edlen\u00fd \u00fatok p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby s c\u00edlem zastavit p\u0159\u00edliv turist\u016f do Afgh\u00e1nist\u00e1nu, proto\u017ee do P\u00e1kist\u00e1nu posledn\u00ed dobou n\u00e1v\u0161t\u011bvnost kles\u00e1. A vztahy obou zem\u00ed nejsou nejlep\u0161\u00ed, nebo\u0165  historicky velk\u00e1 \u010d\u00e1st p\u00e1kist\u00e1nsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00edvala Afgh\u00e1nist\u00e1nu. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tato trag\u00e9die naru\u0161ila na\u0161\u00ed pohodu, proto\u017ee se na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9 a hostitel\u00e9 b\u00e1li o na\u0161\u00ed bezpe\u010dnost. Posledn\u00ed den tak ani necht\u011bli, abychom vych\u00e1zeli z hotelu, proto\u017ee na ulic\u00edch je pr\u00fd plno na\u0161tvan\u00fdch lid\u00ed, jak \u0159\u00edkali. \u0158\u00edkali n\u00e1m, \u017ee doufaj\u00ed v ryhl\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed ud\u00e1losti a za nejhor\u0161\u00ed variantu pova\u017euj\u00ed vy\u0161\u0161\u00edmi m\u00edsty posv\u011bcen\u00fd skryt\u00fd \u00fatok Talib\u016f na turisty.<\/p>\r\n

N\u00e1m jist\u00e9ho klidu na cest\u00e1ch dod\u00e1valo to, \u017ee n\u00e1s na\u0161i hostitel\u00e9 pova\u017eovali za p\u0159\u00e1tele a hosty a doprov\u00e1zeli n\u00e1s ozbrojeni kala\u0161nikovy a pistolemi. Jsme si jisti, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku by n\u00e1s br\u00e1nili i za cenu vlastn\u00edch \u017eivot\u016f, jak jsou po stalet\u00ed zvykl\u00ed sv\u00e9 hosty chr\u00e1nit…<\/p>\r\n

\"\"<\/a><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

______________________________________________________________________________________________________________<\/p>\r\n

I p\u0159esto, \u017ee jsme byli z cesty z Mazaru pon\u011bkud rozsekan\u00ed, slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno, hned druh\u00fd den r\u00e1no jsme se vydali na t\u0159i dny do Bamyanu a okol\u00ed. Cesta p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1, klidn\u00e1, minim\u00e1ln\u00ed provoz a zdolali jsme dal\u0161\u00ed sedlo, tentokr\u00e1t 3.385 metr\u016f. Samotn\u00fd Bamyan le\u017e\u00ed ve v\u00fd\u0161ce 2.550 metr\u016f. R\u00e1z krajiny se v pr\u016fb\u011bhu cesty v\u00fdznamn\u011b m\u011bnil, nejd\u0159\u00edv \u00farodn\u00e1 sada\u0159sk\u00e1 oblast, pak hory s mno\u017estv\u00edm ko\u010dovn\u00edk\u016f a obrovsk\u00fdmi st\u00e1dy koz a ovc\u00ed, zasn\u011b\u017een\u00e9 sedlo, tepl\u00fd \u017eelezit\u00fd pramen a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e k Bamyanu, t\u00edm barevn\u011bj\u0161\u00ed skaln\u00ed \u00fatvary p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010derven\u00e9 barvy. K Buddh\u016fm jsme zasko\u010dili jen na chv\u00edli, ti n\u00e1s toti\u017e o\u010dek\u00e1vaj\u00ed a\u017e dal\u0161\u00ed den r\u00e1no.<\/em><\/p>\r\n

Bamyansk\u00e9 Buddhy jsme sice nechali na r\u00e1no, ale je\u0161t\u011b ten ve\u010der jsme vyb\u011bhli na Shahr-e Gholgholu, co\u017e znamen\u00e1 \u201cM\u011bsto n\u00e1\u0159k\u016f\u201d, le\u017e\u00edc\u00ed  jen kous\u00ed\u010dek od Bamyanu a v podve\u010der byla kr\u00e1sn\u011b nasv\u00edcen\u00e1. Toto m\u00edsto ze 6. stolet\u00ed bylo kdysi pevnost\u00ed a s\u00eddlem vl\u00e1dc\u016f z dynastie Ghurid\u016f. V 13. stolet\u00ed bylo v\u0161ak b\u011bhem mongolsk\u00e9 invaze zni\u010deno. N\u00e1zev \u201cm\u011bsto n\u00e1\u0159k\u016f\u201d odkazuje na to, jak bylo m\u011bsto obl\u00e9h\u00e1no a Mongolov\u00e9 nechali ve\u0161ker\u00e9 obyvatelstvo vyhladov\u011bt. Z m\u011bsta se oz\u00fdval n\u00e1\u0159ek trp\u00edc\u00edch.  Nep\u0159e\u017eil tu jedin\u00fd \u010dlov\u011bk…<\/em><\/p>\r\n

\"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

R\u00e1no vyr\u00e1\u017e\u00edme za nejv\u011bt\u0161\u00ed atrakci  bamyansk\u00e9m \u00fadol\u00ed. Buddhov\u00e9 z Bamyanu nebo tak\u00e9 z B\u00e1mj\u00e1nu byly dv\u011b ob\u0159\u00ed sochy stoj\u00edc\u00edch Buddh\u016f vytesan\u00e9 do skaln\u00edho masivu v 6. stolet\u00ed. Tyto sochy poch\u00e1zej\u00ed z obdob\u00ed Hefthalitsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Sochy reprezentovaly Buddhu Vair\u00f3\u010danu a Buddhu \u0160\u00e1kjamuniho. Byly typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem prol\u00edn\u00e1n\u00ed vliv\u016f indick\u00e9ho a \u0159eck\u00e9ho socha\u0159stv\u00ed.<\/em>
Hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti soch byly vytes\u00e1ny p\u0159\u00edmo do p\u00edskovce.<\/em>
Detaily byly vymodelov\u00e1ny z hmoty slo\u017een\u00e9 z bl\u00e1ta a sl\u00e1my, pokryt\u00e9 \u0161tukem. V\u011bt\u0161\u00ed socha Buddhy m\u011b\u0159ila p\u0159es 50 metr\u016f, men\u0161\u00ed p\u0159es 30 metr\u016f.<\/em>
Sochy byly od sebe vzd\u00e1leny 850 metr\u016f. V roce 2001 byly sochy zni\u010deny radik\u00e1ln\u00ed isl\u00e1msko-politickou skupinou T\u00e1lib\u00e1n, a\u010dkoliv se proti tomu postavilo mnoho muslimsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. P\u0159esto\u017ee jsou dnes pouze troskami, st\u00e1le p\u0159itahuj\u00ed pozornost.<\/em>
V roce 2003 byli bamyan\u0161t\u00ed Buddhov\u00e9 spolu s dal\u0161\u00edmi archeologick\u00fdmi pam\u00e1tkami bamyansk\u00e9ho \u00fadol\u00ed p\u0159ijati na Seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed UNESCO.<\/em>
V roce 2008 byly v Bamyanu objeveny nejstar\u0161\u00ed olejomalby na sv\u011bt\u011b. Dnes jsou komnaty, v nich\u017e se malby nal\u00e9zaj\u00ed zam\u010den\u00e9, proto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed hlup\u00e1ci m\u011bli pot\u0159ebu p\u0159idat k nim sv\u00e9 idiotsk\u00e9 mal\u016fvky. Te\u010f se chod\u00ed po schodech kolem men\u0161\u00edho z Buddh\u016f, vyjde se sm\u011brem vzh\u016fru, projde se m\u00edstem, kde m\u011bl d\u0159\u00edve hlavu, a pak druhou stranou dol\u016f. Tam naraz\u00edte na zam\u010den\u00e9 dve\u0159e, a p\u0159esto\u017ee je dole talibsk\u00e1 ochranka, na kterou vol\u00e1te, ty dve\u0159e neotev\u0159e a vy tak mus\u00edte znovu vystoupat nahoru a dol\u016f . Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee volali b\u00fdval\u00ed m\u00edstn\u00ed Afgh\u00e1nci, nyn\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed v Haagu, tak\u017ee o jazykov\u00e9 bari\u00e9\u0159e nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani \u0159e\u010d. Pod p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky u obou „soch“ jsou zbytky Buddh\u016f. V\u011bt\u0161\u00edho z nich u\u017e cht\u011bli d\u00e1t dohromady Japonci, proto to le\u0161en\u00ed, ale Taliban jim to zatrhnul. Snad jednou….budeme doufat a v\u011b\u0159it. Fakt by m\u011b zaj\u00edmaly my\u0161lenkov\u00e9 pochody t\u011bch fanatik\u016f, kte\u0159\u00ed nechali sochy zni\u010dit. Pamatuji si to jak dneska, kdy\u017e odst\u0159el ukazovali v televizi. Neskute\u010dn\u00e1 \u0161koda.<\/em><\/p>\r\n

Od Bamyansk\u00fdch Buddh\u016f jsme se jeli pod\u00edvat do prvn\u00edho afgh\u00e1nsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku Band-e-Amir, rovn\u011b\u017e v provincii Bamyan. Je to v\u00fdletn\u00ed m\u00edsto, zat\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 zej\u00edc\u00ed pr\u00e1zdnotou, proto\u017ee sez\u00f3na pro m\u00edstn\u00ed je\u0161t\u011b neza\u010dala. Park le\u017e\u00ed vysoko v poho\u0159\u00ed Hind\u00faku\u0161, ve v\u00fd\u0161ce 2900 metr\u016f nad mo\u0159em a je zn\u00e1m sv\u00fdmi neskute\u010dn\u011b pr\u016fzra\u010dn\u00fdmi, syt\u011b modr\u00fdmi jezery, kter\u00fdch je celkem \u0161est. Jezera vytv\u00e1\u0159\u00ed kask\u00e1dy.<\/em>
Samotn\u00e1 jezera vznikla z vody bohat\u00e9 na miner\u00e1ly, kter\u00e1 prosakovala z puklin a zlom\u016f v hornat\u00e9m ter\u00e9nu. \u010casem se voda usadila ve form\u011b ztuhl\u00e9ho miner\u00e1lu, travertinu, kter\u00fd vytvo\u0159il st\u011bny, je\u017e nyn\u00ed jezera udr\u017euj\u00ed. Pramen\u00ed zde i \u0159eka Balkh, kter\u00e1 te\u010de do provincie Balkh na severu. Band-e Amir je jedn\u00edm z m\u00e1la p\u0159\u00edrodn\u00edch jezer na sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 vznikla travertinov\u00fdmi syst\u00e9my. Marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli jsme takovou barvu vody n\u011bkde ve sv\u011bt\u011b vid\u011bli.<\/em><\/p>\r\n

\"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a> \"\"<\/a><\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

 <\/p>\r\n

Dal\u0161\u00ed den jsme se vraceli do K\u00e1bulu. Cestou z Bamyansk\u00e9ho \u00fadol\u00ed n\u00e1s je\u0161t\u011b \u010dekala pam\u00e1tka UNESCO, hrad Zuhak. Cel\u00e9 Banyansk\u00e9 \u00fadol\u00ed bylo pomyslnou t\u0159e\u0161inkou na dortu na\u0161eho afgh\u00e1nsk\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed. To jsme je\u0161t\u011b netu\u0161ili, co se tu stane ve\u010der a zanech\u00e1 v n\u00e1s smutek, l\u00edtost, vztek, a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i strach a ho\u0159kou pachu\u0165. P\u0159itom to vypadalo pro Afgh\u00e1nist\u00e1n nad\u011bjn\u011b, od roku 2021 nebyl zaznamen\u00e1n \u017e\u00e1dn\u00fd podobn\u00fd \u00fatok jako v onen inkriminovan\u00fd p\u00e1tek 17.5.2024 v Bamyanu.<\/em><\/p>\r\n

_____________________________________________________________________________________________________________<\/p>\r\n

Zuhak byl v minulosti domovem a\u017e 3000 lid\u00ed. Pevnost byla zalo\u017eena pravd\u011bpodobn\u011b mezi lety 500-600 n. l. Hefthality, nach\u00e1z\u00ed se na v\u00fdchodn\u00edm okraji \u00fadol\u00ed Bamyan, nad soutokem \u0159ek Kunduz a Kalu Ganga. \u00dadol\u00ed b\u00fdvalo sou\u010d\u00e1st\u00ed cesty spojuj\u00edc\u00ed Evropu s Indi\u00ed a \u010c\u00ednou. B\u011bhem isl\u00e1msk\u00e9ho obdob\u00ed (10. – 13. stolet\u00ed) byl Zuhak opevn\u011bn za vl\u00e1dy dynasti\u00ed Ghaznavid\u016f a Ghorid\u016f. Pevnost byla pozd\u011bji vyplen\u011bna Genghisem Ch\u00e1nem a jeho arm\u00e1dou b\u011bhem mongolsk\u00e9ho obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Bamyanu ve 13.stolet\u00ed. Pevnost byla chr\u00e1n\u011bna hradbami, postaven\u00fdmi pod\u00e9l strm\u00fdch skaln\u00edch \u00fates\u016f, kter\u00e9 byly vybaveny n\u011bkolika str\u00e1\u017en\u00edmi v\u011b\u017eemi, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 stoj\u00ed dodnes. Citadela byla chr\u00e1n\u011bna t\u0159emi dal\u0161\u00edmi \u0159adami zd\u00ed a nach\u00e1zela se na nejvy\u0161\u0161\u00edm bod\u011b kopce. <\/em><\/span><\/p>\r\n

Na nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00e9 m\u00edsto vy\u0161el jen Libor, j\u00e1 to kv\u016fli operovan\u00e9 noze rad\u011bji necht\u011bla riskovat. \u010c\u00e1st hradu se d\u00edky dlouhodob\u00e9mu vlivu pov\u011btrnostn\u00edch vliv\u016f zhroutila. V\u00e1lky a nedostate\u010dn\u00e1 konzervace, zhor\u0161en\u00e1 obdob\u00edmi v\u00e1lek, tomu tak\u00e9 nep\u0159idala. Zbyl\u00e9 \u010d\u00e1sti hradu jsou tak i nad\u00e1le ohro\u017eeny z\u0159\u00edcen\u00edm. Snad brzy dojde i na tuto v\u00fdznamnou pam\u00e1tku, aby byla alespo\u0148 zakonzervov\u00e1na pro dal\u0161\u00ed generace….<\/em><\/span><\/p>\r\n

\"\"<\/a>\"\"<\/a><\/em><\/span><\/p>\r\n